čtvrtek 23. září 2010

Prázdninové drobení 2

Takže plynule navážu na minulý spot a pokračuji v prázdninových drobcích. Časově se dostáváme už za ironmana, takže zde máme první závody po hutném zážitku z Německa.

Triatlon Mělice

Hledám nějakej sprintík a narazil jsem na triatlon v Mělicích. Píšou, že startovné zdarma, no tak to si nechám líbit. Na poslední chvíli se registruju a několik hodin na to je už „vyprodáno“ a registrace přes web je uzavřená. Uf, to bylo o fous. V Mělicích to mám nastudované už z Czechmana, takže jedu najisto. Organizátor téhle příjemné akce podstoupil jistě vyčerpávající papírovací torturu a zajistil pro závod dotace z euroregionálních peněz. Což je věc nevídaná. Takže sportovci byli bohatě obdarováni startovným, graficky luxusně zpracovaným finisherským tričkem, občerstvením a gulášem v cíli. No klobouk dolů před schopnostmi organizátorů.

Počasí vyšlo zase prvotřídní. Ovšem plavání o sto padesáti hlavách a adekvátně tomu končetinách bylo kupodivu jedna z největších mlátiček co jsem zažil. Asi jsem byl na dost špatném místě ve vodě. Celejch 750 metrů jsem nemohl udělat dvacet temp kraulem v celku. Buď jsem narazil na prsaře, nebo jsem se s někým srazil ze strany. No jak říkám, maso.

Kolo bylo částečně po trati Czechmana s návratem do Lohenic. Po plavání jsem byl plnej sil, tak jsem do toho začal bušit a předjížděl jsem jednoho za druhým. 24 kilometrů průměrem 37km/h nebylo k zahození. Jinak na kole nic zajímavého. Jo a ten zajíc co se povaloval u silnice při Czechmanovi už tam nebyl. To víte, krize je krize :-).


Běh byl na několika okruzích v přilehlém lesíku. Trochu ouzká cestička pro tolik běžců, takže to chtělo dávat majzla. Běželo to docela dobře a dařilo se mi držet pozice. Ale teplota nebezpečně stoupala. Jenže pět kiláků je jako když plivne, takže cíl byl coby dup. V cíli už čekaly banány, melouny a guláš. Jo to byla dobrota.

Po Železném Chlístovi další moc vydařená akce. Letos mám docela šťastnou ruku na výběr závodů.


Kolínská desítka

Triatlonům odzvonilo, na duatlony se nechystám, tak bylo na čase začít plnit podzimní běžeckou termínovku. A první čárkou byl jeden z novějších závodů desítka v Kolíně. Po příjezdu do Kolína na atleťák jsem musel konstatovat, že tamní atletickej oddíl v tom umí asi dobře chodit. Schrastili peníze na úplně novej čtyř set metrovej ovál s kompletním příslušenstvím, který nahrazuje starou třístovku. No prostě paráda. Gratuluju, to se to bude závodit. Toho se v Čelákovicích asi nedočkáme, tady to maj holt pod palcem fotbalisti.

Trať je to obrátková, po rovině a určitě se tam dá zaběhnout pěkně rychlej čas. Moc jsem toho neočekával, protože rychlost jsem v podstatě vůbec netrénoval. Bral jsem to spíš jako takové nakopnutí do podzimní sezony. Prvních pět kilometrů celkem šlo, ale pak mi pěkně došlo a do konce to byl jen boj. V cíli za 46:11 to nebyla bůhvíjaká sláva, ale výsledek odpovídal tréninkovému složení, kdy jsem se připravoval na ironmana a trénink rychlosti jsem úplně vypouštěl.


Sezonu se mi podařilo nakopnout výborně. Vrátila se motivace, začal jsem zase trochu víc trénovat a další závody následovaly jak na běžícím pásu. Rasokros, Hodinovka v Houšťce, PIM desítka, poslední atletické klání v Houšťce atd. A forma stoupala. To už byl ale konec prázdnin, takže příště už zase normálně.

A výsledky obligátně tady.

Žádné komentáře: