úterý 22. prosince 2009

Špunty do uší – minirecenze

Když mě týden před plaveckým kempem zase přepadl zánět v uchu, tak jsem se rozhodl, že tomu budu napříště předcházet a začnu používat při plavání špunty do uší a po každém plavání si pečlivě vytřu uši uchošťourem. Hned z kraje mi bylo jasné, že nemá cenu objednávat jen jeden model, protože tvar uší je silně individuální záležitost a do každého ucha se hodí trošku jiný design špuntů. Tak jsem na internetu objednal hned tři modely a čekal jsem, až dorazí. Bohužel zásilka nestihla dorazit před kempem, tak jsem na kempu musel používat klasické špunty do uší z lékárny. Špunty už pár tréninků používám a tak se pokusím o takovou menší minirecenzi, abyste příště nemuseli tápat tak jako já a měli jste alespoň trochu přehled, co se nabízí.

Klasické ušní ucpávky


 Jako první se zmíním o klasických ušních ucpávkách. Prodávají se v každé lékárně za pár kaček a základní službu odvedou dobře. Před zavedením do ucha se pomačkají, čímž se pěnová hmota zmáčkne a po napěchování do ucha se zase pěna roztáhne a vyplní tak prostor zevního zvukovodu, takže se tam nedostane voda. Odplaval jsem s nimi pět tréninků a řekl bych, že celkem v pohodě. Narazil jsem ovšem na několik nepříjemností. Tou největší je, že se pěna, ze které jsou špunty vyrobeny, ve vodě nasákne a špunty je potřeba po tréninku pokaždé pečlivě sušit. Řešením je mít několik špuntů a ty střídat. Další problémek je, že po několika iteracích ztrácí pěna svojí pružnost a špunty se musí vyhodit. Ale při jejich pořizovací ceně je to naprosto v klidu. Poslední nepříjemnost je ta, že jakmile si špunty do uší narvete, tak špunty začnou logicky plnit i jejich druhou funkci a tou je tlumení nadměrné hlučnosti, takže pak nic neslyšíte. Je pak trochu humorné, když na vás trenér mluví a vy nevíte, co říká a co po vás chce, dokud na vás nezačne řvát. A co teprve, když si ještě přes uši natáhnete plaveckou čapku, tak to se pak můžete rovnou naučit odezírat. Nicméně jako provizorní řešení, nebo řešení na pár použití je to vhodná cenově nenáročná volba.

Arena Dome Silicone earplug


Co se týče ceny, tak nejlevnější model z těch co jsem si objednal. Cena se pohybuje kolem 150.- . Špunty mají tvar takové houbičky, kdy se do ucha strká klobouček a za nožičku se to potom z ucha vytahuje. Bohužel musím konstatovat, že ten kdo tyhle špunty navrhoval, tak asi byl taky pod vlivem nějakých houbiček, protože to do ucha jde strčit jen hodně ztuha a není to pak moc příjemné. Většinou jsem se odhodlal je zastrčit jen tak do půlky toho kloboučku, protože dál to pak už nešlo. Při plavání mají pak špunty tendenci vypadávat, takže je musíte lovit a když si toho včas nevšimnete, tak se vám ten trénink trochu prodraží. Plaveckou čepičku si pak už přes uši nenatáhnete, protože špunty koukají z ucha ven a tlak čepičky na ně způsobuje nepříjemné pocity až bolest. Výrobce udával, že po nasazení zůstane obstojná slyšitelnost. To bohužel nemůžu potvrdit, protože jsem slyšel stejný prd jako se všemi špunty. Celkově bych je tedy spíš nedoporučoval pro jejich strašnou ergonomii.

Speedo BioFUSE Aquatic earplug


Špunty s rozhodně nejzajímavějším designem. Cena se pohybuje kolem 170.- . Do ucha se postupně zasouvají postupně se zvětšující silikonové lamely, takže podle toho, jak má kdo velké ucho se mu tam buď vejdou všechny, nebo jen některé. Pro vyndavání z ucha slouží taková šedá packa, která je v zákrytu s ušním lalokem, takže nic nebrání přetažení plavecké čepičky přes celé ucho. V uchu drží špunty dobře a nemají pražádnou tendenci k vypadávání. Po nasazení je slyšet opět prd, takže trenér si trochu procvičí hlasivky. Jako špunty pro pravidelné používání je mohu doporučit a líbí se mi obzvláště jejich design.



Speedo Ergo earplug


Špunty z druhé strany cenového rozpětí se prodávají zhruba za 200.- . Do ucha ze strká takový malý klobouček a vstup do ucha je poté ještě překryt silikonovou membránou, která je tlakem vody na ucho ještě elegantně přitlačena. Špunty se poté vytahují za nožičku, která mi ale vykukuje z ucha ven, takže to brání pohodlnému přetažení plavecké čepičky přes celé ucho. Nicméně špunty drží v uchu velmi dobře a nevypadávají. Skoro se dá říct, že za hodně peněz dostanete i hodně muziky. Po zastrčení do ucha je tradičně prd slyšet, takže v tomto ohledu se všechny špunty chovají spolehlivě stejně. Kvalitativně a pohodlností bych je položil na roveň předchozímu modelu od Speeda, takže je rovněž můžu doporučit.

Snad vám tahle recenzička v něčem pomůže. Každopádně je potřeba mít na mysli, že každé ucho je jiné a do každého bude pasovat něco jiného. Pokud bych vám ale mohl doporučit nějaký model, tak Speedo BioFUSE Aquatic earplug nebo Speedo Ergo earplug by mohla být ta pravá volba.

Takže teď už jen doufat, že zánět do ucha se hned tak nedostaví a dá pokoj.

pondělí 21. prosince 2009

Jsem hroznej měkoň, hrůza.

Tak jsem si dneska uvědomil jednu dost nepříjemnou věc. Potvrdil jsem si totiž plíživé tušení a to, že za poslední rok jsem hrozně vyměknul a vrchol všeho byl tenhle víkend. Když si vzpomenu, jak jsem před dvěma třema rokama trénoval za každého počasí, a nic pro mě nebyla překážka, tak se dneska musím teda pořádně zastydět. Jak venku vidím deštivé počasí nebo teploty pod nulou, tak mě nějak opouští entuziasmus do tréninku nebo závodění a hledám jakoukoliv výmluvu jak zůstat doma v teple a na trénink se vyprdnout. A nebo když ráno vstávám v půl pátý do bazénu na trénink, tak moje morální přesvědčení na večerní proběhnutí je teda dost mizivé. Obzvlášť když na mě odpoledne padne pekelnej spánkovej deficit.

Tenhle tejden jsem byl v Rakousku lyžovat. Teploty tam panovaly dost nízký a do -20 neměly daleko. Na druhou stranu bylo sněhu haldy, počasí výborný a lidí poskrovnu. Prostě prvotřídní lyžovačka, jen ta zima mi dávala pěkně pokouřit. Díky kombinaci všemožného funkčního a termo prádla to celkem šlo a kromě mrznoucích prstů na rukou a nohou se objevily jen lehčí omrzliny na nose, ale kdo by se tím zabejval, když sjezdovky byly nádherný a horský hospůdky tak útulný. Když jsme v sobotu přijeli, tak jsem měl v kalendáři poznamenáno, že v neděli jsem chtěl jet na tradiční vánoční desítku do Českého Brodu. No jo, jenže po čtyřech dnech mrznutí na lyžích jsem už nějak neměl vitamíny jít ještě v neděli mrznout do Brodu. Teplota těžce pod nulou a sníh na silnici mi opět posloužily jako argumenty zůstat doma v teple a čučet na televizi nebo do počítače. Všichni kdo tam dorazili, mají můj obdiv, skutečně si ho zaslouží.

A to byla poslední kapka. Pohár lenosti přetekl. Od zítřka jdu zase tvrdě do toho. Ráno bazén a večer kolo. Když není bazén, tak večer běhání a posilování. Nehledě na počasí a nástrahy tratě. Občas člověk prostě takovejhle restart motivace a zapálení pro trénink potřebuje. Naruší tím tu monotónnost a falešnou lenost.

Takže mačkám reset a jdu na to (ale radši až od zítřka, dneska ještě budu ležet v peřinách :-) ). Další akce bude silvestrák v Lysé nad Labem. Většinou je pěkně mrazivo, tak to bude aspoň stylové.

pátek 11. prosince 2009

Offtopic: Koše do metra, ale kur(v/ň)a proč?

Tak tady máme další offtopic a ten dnešní mě teda skutečně trošičku nadzvednul. Přečetl jsem si na zpravodajských serverech a viděl v televizi, že se DP rozhodl vrátit do metra koše, které nechal odstranit po 11.9.2001. Asi dobrý krok, řekl by jeden, o tom žádná. Mě teda osobně rozhodně nescházely, a když jsem něco potřeboval vyhodit, tak jsem to holt donesl ven. Určitě jsem se neexistencí košů v metru necítil nijak limitován.

Ale pak se v reportáži taky říkalo či psalo, že to nebudou jen tak obyčejné koše, ale že to budou speciální protiteroristické koše až z Israele, které odolají případnému výbuchu. A teď se podržte. Jeden koš bude stát 87 000.- a takových vychytaných košů bude 90. Náklady se tedy vyšplhají na 8,7 milionu. No to mě teda poser (citlivějším čtenářům se omlouvám, ale jinak to nejde). Doufám, že ke každému koši bude i jeden protiteroristický vyškolený vysejpač aby se to prodražilo ještě víc. Protože pražské metro je jediné v republice, dává na jeho bezpečnost peníze i vláda. Tak třeba na nákup detektorů otravných látek to bych ještě pochopil, ale tahle taškařice to je silný kafčo.

To že tady máme prvotřídní Kocourkov, to víme všichni, takže teď si už jen počkáme, až nějaký investigativní novinář vypátrá, kdo tuhle urgentní potřebu košů v metru vygeneroval a kdo si na skorostátní zakázce za naše peníze namastí kapsu. Nebo vám to přijde normální? Mě teda ne. Celé historce dodává peprnější rozměr i fakt, že DP je už pěkně dlouho v červených číslech a že by měl na rozhazování se mi z dění za poslední měsíc nezdálo.

Jen tak mimochodem, když už někdo bude chtít něco spáchat, tak protiteroristické koše mu v tom rozhodně nezabrání. Já bych si tipnul, že už nějaká chytrá podmazaná (nikoliv pomazaná) hlava vymýšlí, jak do metra instalovat speciální protiteroristický lavičky. Jednu tak za 150 000 to je férová cena, ne?

P.S. Už se těším, až budou teenageři do košů házet petardy aby je trochu otestovali ;-)

úterý 1. prosince 2009

Doblba s uchem

Tak a už je to tady zase. Dovolím si použít lehčí parafrázi z filmu Doblba. Tak jako lidi dělají doblba stále ty samé chyby, tak mě pravidelně doblba těsně před plaveckým kempem navštíví zánět v uchu. Letošek samozřejmě není výjimkou. Za ty tři roky to už mám celkem spolehlivě odpozorované. Cca měsíc a půl před kempem začnu chodit třikrát týdně do bazénu a můžu si být jistej, že se tak zhruba po měsíci objeví zánět v pravém uchu. To levé je kupodivu nějaké odolnější a zůstává ušetřeno. Naštěstí to nebolí. Ucho je jen zalehlé a občas se objeví lehký problém s rovnováhou jak je z toho asi ten hlemýžď zblblej.

Letos je to naštěstí celý týden před kempem, takže je ještě dost času na nápravu. Ale třeba před dvěma roky se zánět dostavil dva dny před akcí a to teda žádnej med nebyl. Nelenil jsem a šupky dupky na ORL. Tam tradiční fronta jako prase, takže hoďku a čtvrt čekání. To mě ale už nějak po těch letech nevzrušuje, a když je člověk patřičně vybaven, tak mu to uteče jako voda. Po vyšetření jsem obdržel kýžený recept na kapky a šel jsem se léčit. Uvidíme, jak rychle to pomine. Obvykle to trvá tak tři čtyři dny.

To je ovšem jen léčení následků. A tak jsem se rozhodl, že po těch pár letech zaujmu postoj takový, abych podobným taškařicím předcházel, a pokusím se o nějakou prevenci.

Momentální metoda, kdy používám jen plaveckou čepičku, je evidentně nedostatečná.

Další možností je používat něco radikálnějšího. Například loni na kempu Vláďa slavil (nejen u přítomných žen) velký úspěch s epesní neoprenovou kuklou. To mi ale přijde už trochu moc extravagantní.

Vhodnou volbou tedy bude pořídit si špunty do uší a kombinovat je s plaveckou čepičkou. A tady bych vás, své auditorium, rád poprosil o pomoc. Jaké špunty do uší jsou vhodné? Kde se prodávají? Jsou jen na jedno použití nebo na víc? A jaké s nimi máte zkušenosti vy?

A nebo si mám do ucha radši nacpat česnek, nechat nalít žraločí chcanky nebo slivovici? :-)