sobota 24. listopadu 2012
Vychovej si svého plavčíka startuje
RVM
mě v komentáři pod článkem Dokolečka dokola budou všichni dohola
nahlodal k tomu, že jsem rozjel novou stránku na Facebooku Vychovej sisvého plavčíka.
Uvidíme, jestli se to ujme, nebo to skončí jen tím, že lidi budou pod vousy
nadávat na plavčíky a na neurvalce v dráze a nebudou se snažit aktivně
tlačit provozovatele a plavčíky k nápravě dnešního zoufalého stavu. Takže lajkujte, hejtujte, piště svoje zkušenosti a hlavně pište provozovatelům bazénů, protože to jsou ti praví, co můžou plavčíkům nařídit vyšší aktivitu. Pokud tedy budou sami chtít.
neděle 4. listopadu 2012
Pata, špička, celá noha
Občas se mě někdo zeptá, jakej je můj názor na běhání přes
špičky nebo přes paty a posledně mě dokonce Advid v komentáři k článku vyzval,
abych napsal svůj pohled na věc a reálné zkušenosti. Nu což, chtěli jste to,
máte to mít J.
Mě osobně tedy dost udivuje, kolik na tohle téma už vyšlo
článků a jak to jsou lidi schopný pak ve fórech rozebírat ze všech světovejch
stran a hledat v tom snad nějakej tajem nebo prapůvod vesmíru. Já už to
radši ani nečtu a řídím se zdravým rozumem. A ten mi jako 80 kilovému pomalíkovi velí
hodnotit to pouze podle dvou kritérií.
Zaprvé RYCHLOST běhu
Je snad jasné, že přes špičky má smysl běhat jen od chvíle, kdy
je člověk schopen vyvinout patřičnou rychlost. Pohled na člověka co baletí po
špičkách při 6min/km mi přijde lehce úsměvný, pokud tím tedy nesleduje něco
speciálního, jako je třeba krátkodobé posilování lejteček. Mám takovej pocit,
že ta hraniční rychlost by mohla být někde u 3:50 na kilometr, takže pro mě
dlouhodobě nedosažitelné.
Zadruhé VÁHA běžce
A je snad zase jasné, že přes špičky má smysl pohybovat se pouze
pro lehčí váhy. Opět, pohled na devadesátikilového špičkaře nepatří k těm oku
lahodícím. O přetížených lýtkách a vazech ani nemluvě. Já mám 80, takže pro běh
přes špičky opět mimo mísu. Ale osobně bych tu hranici viděl někde na 70kg.
Z výše uvedených bodů taky samozřejmě vyplývá, že si
při mojí tělesné konstituci nebudu pořizovat ultralehké boty, co nemají na patě
žádné odpružení, protože bych si tak vyrasil nohy, že na to radši ani nepomýšlím.
Na skutečně rychlé běhy, kde jsem schopen dlouhodobě dopadat alespoň na přední
část chodidla, mám Asics Gel DS Racer, které jsou tak akorát. Ale nejrůznější
minimalistické výstřelky nejsou prostě nic pro mě.
Tedy shrnuto podtrženo, běhání přes špičky rozhodně smysl
dává, ale jen u někoho, kdo si to může fakt dovolit. Pokoušet se běhat nějak
násilně přes špičky nedává podle mě smysl, ono to přijde samo se zlepšujícími
se výše zmiňovanými parametry. Nebo jste snad viděli nějakýho Keňana běhat přes
paty? A Keňani jsou co? Lehký a zapeklitě rychlý J
No a nakonec se musím přiznat, že i já si dám třeba
pár úseků přes špičky, ale to hlavně z důvodu abych si zablbnul a
podráždil trochu lýtka. Rozhodně ne z důvodu, že bych se chtěl přesvědčit,
že někdy uběhnu přes špičky pět kilometrů.
čtvrtek 1. listopadu 2012
Dokolečka dokola budou všichni dohola
Včera
S0cketka zveřejnila spot na svém blogu o tréninkové hodině kdesi v dalekém
Londoně. Přiložila k němu následující fotku, kterou jsem si po svolení
dovolil „přetisknout“.
Taky se vám na ní dobře kouká? No ještě aby ne. Hlavně na ty cedule na břehu, co? Jednotlivé cedule ukazují pro jakou výkonnost plavců je dráha určena a je na nich jasně ukázáno, že je skutečně třeba v dráze plavat dokolečka. Přesně tak, dokolečka dokola, a když budou mít všichni čepice, tak budou i dohola a nebudeme si muset každou chvíli vyndávat z prstů namotané vlasy. No řekněte, není to výbornej nápad? A kdo to kdy u nás v nějakém bazénu viděl? Já teda nikde. A taky jsem nikde nezažil plavčíka, kterej by „vychovával“ plavce v téhle technice pohybu v bazénu. Buď čučej do knížky, notebooku nebo do blba a čekaj, až jim padne nebo nedělají nic a pak jsou už skutečně jen 3D grafický doplněk bazénu. A díky jejich nečinnosti tři paní radové plovající prsíčka a debatujíce o pí..vinách spolehlivě zablokují přes tři dráhy v bazénu.
Já už mám toho vysvětlování a dohadování se v bazénu s dalšími plavci dost, nehledě na to, že to ani není moje práce a tak vyhlašuji akci „Vychovej si svého plavčíka“. To že by někdo instaloval podobné cedule ani nedoufám ale pokaždé, když se nebude plavat dokolečka, tak za plavčíkem půjdu a budu ho tak dlouho prudit, dokud to tam nepůjde srovnat. A čím nás bude prudit víc, tak tím dřív se snad i v našich bazénech a drahách usídlí ten dobrej zvyk plavání do kolečka. No snad mi z toho nepraskne kolečko J
![]() |
| Krásný ty cedulky na břehu |
Taky se vám na ní dobře kouká? No ještě aby ne. Hlavně na ty cedule na břehu, co? Jednotlivé cedule ukazují pro jakou výkonnost plavců je dráha určena a je na nich jasně ukázáno, že je skutečně třeba v dráze plavat dokolečka. Přesně tak, dokolečka dokola, a když budou mít všichni čepice, tak budou i dohola a nebudeme si muset každou chvíli vyndávat z prstů namotané vlasy. No řekněte, není to výbornej nápad? A kdo to kdy u nás v nějakém bazénu viděl? Já teda nikde. A taky jsem nikde nezažil plavčíka, kterej by „vychovával“ plavce v téhle technice pohybu v bazénu. Buď čučej do knížky, notebooku nebo do blba a čekaj, až jim padne nebo nedělají nic a pak jsou už skutečně jen 3D grafický doplněk bazénu. A díky jejich nečinnosti tři paní radové plovající prsíčka a debatujíce o pí..vinách spolehlivě zablokují přes tři dráhy v bazénu.
Já už mám toho vysvětlování a dohadování se v bazénu s dalšími plavci dost, nehledě na to, že to ani není moje práce a tak vyhlašuji akci „Vychovej si svého plavčíka“. To že by někdo instaloval podobné cedule ani nedoufám ale pokaždé, když se nebude plavat dokolečka, tak za plavčíkem půjdu a budu ho tak dlouho prudit, dokud to tam nepůjde srovnat. A čím nás bude prudit víc, tak tím dřív se snad i v našich bazénech a drahách usídlí ten dobrej zvyk plavání do kolečka. No snad mi z toho nepraskne kolečko J
pátek 26. října 2012
Že tam furt lezu do těch Běchovic
Haha, já bláhovec bláhový jsem si myslel, že letos to bude jiný,
že se snad něco stane a mě to v těch Běchovicích zaběchovanejch letos výjimečně
sedne. Dokonce jsem překecal kolegu z práce, aby tady byl nějaký silný
motivační prvek a nebylo to jako každej rok, ale prd, prd a vořech. Snad
géniové zodia káli, snad osmapadesátá vyšší inteligence spikli se proti ubohému
starci... tedy běžci samozřejmě. Možná, že zmýlil jsem se v planetární
klasifikaci považuje drchničku a zazichu za rostlinu Saturnovu, kterou je
bezesporu fenykl. Třeba se v nepřátelském znamení Štíra střetl mikrokosmos s
makrokosmem. Zkrátka, Běchovice nejsou můj závod a asi nikdy nebudou J.
Poté co jsem se tedy letos na Běchovicích prezentoval
výkonem 54:23, a nechci se vůbec vymlouvat na to, že jsem byl v tejdnu pěkně
nachcípanej, tak to mě tak votrávilo, že jsem se rozhodl celej říjen proflákat
a regenerovat. A musím říct, že mi to zatím vyloženě prospívá J Občas se věnuju
burčáku. Občas se skočím proběhnout. Ale jen tak, aby se neřeklo. Občas si
odskočím na nějaký pidizávody. Ale jen tak, aby se neřeklo. A pěkně si hovím. Holt
ten maraton pod 3:30 budu muset dát až příští rok. Samozřejmě že je taky
potřeba se pořádně před zimou vykrmit, protože jakmile najedu v listopadu na
trénink, tak budou potřeba zásoby, protože se chystám důvěřovat svému sádlu
J No fakt, dokonce jsem
si po pár letech vypracoval dlouhodobej tréninkovej plán a možná na starý
kolena najmu i trenéra.
Kdyby se někomu, chtělo, tak se můžeme potkat 17.listopadu
na našem večerním běhu v Čelákovicích. Zase během roku opravili významnou
část chodníků, tak to bude komfortní jak nikdy J
A to je pro dnešek všechno, šmidra vydra.
![]() |
| Silný optimismus před startem. S Jirkou Genzerem. |
Kola jsem už uložil na háky. To by člověk nevěřil, co udělá
servis po dvou letech s řadícím systémem. Byl jsem u vytržení z toho, jak
ten horák najednou lehce řadí.
| Takhle to snad ani nevypadá, ale bylo to hrozný :-) |
A to je pro dnešek všechno, šmidra vydra.
úterý 2. října 2012
Import souboru GPX do Garmin Forerunner 910XT
Před nedávnem jsem se pořádně vyvztekal, když jsem
potřeboval do hodinek nahrát trasu staženou z internetu ve formátu GPX.
Googlil jsem, zkoušel jsem a furt nic. Až jsem, po vstřebání několika rad od
znalců, našel tuhle zaručenou cestu jak na to. Tak se to snad někomu taky hodí.
Základní znalost spočívá v tom, že jako GPX soubor může
figurovat buď soubor typu GPX Track nebo GPX Route. Oba mají stejnou příponu
.gpx, takže od sebe nejdou na první pohled rozeznat. V drtivé většině
případů, pokud si z internetu stáhnete/vyexportujete nějaký GPX soubor,
tak je právě typu GPX Route.
Podle dokumentace na stránkách Garminu je cesta zhruba
následující. Nahraj GPX manuálně do Garmin Connect a pak vytvořenou trasu
exportuj přes ANT+ agenta do hodinek. Jen tam kluci zapomněli připsat jednu
důležitou věc a to, že Garmin Connect naimportuje jen typ GPX Track, který
obsahuje i informace o časech a bůhví o čem ještě. Tedy přesně ten druhej než
se dá stáhnout z internetu. Co s tím?
Start: Máme na disku stažený soubor s příponou .gpx a
nevíme jakého je typu, zda Track nebo Route. Chceme trasu v tomto souboru
dostat do hodinek.
Poznámka: Radši se ani nepokoušejte v názvech souborů, aktivit a tras používat diakritiku. Mohli byste se dočkat jen dalších komplikací.
1.
Otevřeme si Garmin Connect (dále jen GC) connect.garmin.com a po přihlášení použijeme
tlačítko Upload vpravo nahoře (viz Obrázek 1). V dialogu pro import
vybereme Manual Upload a vybereme GPX soubor na disku. Pomocí tlačítka „Upload
activities from file“ se pokusíme nahrát data z GPX souboru do GC.
2.
Pokud náš pokus skončí hláškou „Some activities
could not be created“ (viz Obrázek 2), tak máme na disku právě soubor typu GPX
Route a musíme ho nedříve zkonvertovat do formátu GPX Track. Pokračujte tedy dalšími
kroky. Pokud byl náš pokus úspěšný, máme štěstí a pokračujeme rovnou krokem 5.
3.
Ke konverzi typu GPX souboru použijeme šikovný
univerzální převaděč na stránkách GPSIES www.gpsies.com (viz Obrázek 3). Zde je důležité vybrat výstupní formát GPX Track. Převaděč,
pak transformuje GPX Route na GPX Track s tím, že potřebná data, jako
třeba datum záznamu, nastaví na defaultní hodnoty. Transformovaný soubor si
uložte na disk a zopakujte bod 1. a 2. s tímto novým souborem. Nyní by již
mělo vše proběhnout hladce.
4.
Po importu najdete naimportovanou aktivitu až na
konci seznamu aktivit (viz Obrázek 4). To proto, že při konverzi z GPX Route
na GPX Track bylo doplněno datum 1.1.2010 a zároveň je aktivita pojmenována
jako Untitled. Tady můžete narazit na problém, kdy už jednu takovou aktivitu
máte v GC vytvořenou z minula. V tom případě vás GC při importu upozorní,
že aktivita už existuje. Smažte tu starou a proveďte import znovu.
5.
Zobrazte si detail aktivity a uložte si jí
pomocí tlačítka „Save as Course“ jako trasu (viz Obrázek 5). Vznikne vám nová
trasa v seznamu tras podle toho, jak jste si jí pojmenovali.
6.
Detail trasy si zobrazte ze seznamu existujících
tras a odešlete si ji do hodinek, přesněji řečeno do ANT+ agenta, který ji poté
doručí do hodinek, pomocí tlačítka „Sent to Device“ (viz Obrázek 6).
7.
Posledním krokem je zapnout hodinky, strčit ANT+
tyčku do USB portu a počkat až se trasa pomocí „mikimauze“ přenese do hodinek.
8.
V hodinkách v menu Mode/Training/Courses/
si už jen zkontrolujeme, že tam trasu máme (viz Obrázek 7).
Tak a jsme na konci. Teď už si
trasu můžeme vybrat a nechat se podle ní od hodinek navigovat buď na slepé mapě,
nebo za pomoci obrazovky s kompasem. A nebo jí můžete zase z hodinek smazat,
to už je na vás J.
P.S. Objevil jsem ještě jednu metodu pomocí starého
garminího Training Center, ale protože to je už trochu historický software, tak
postup neuvádím, ale jde to.
![]() |
| Obrázek 1 - Manuální upload GPX souboru |
![]() |
| Obrázek 2 - Neúspěšný upload GPX dat |
![]() |
| Obrázek 3 - Konverze GPX souboru |
![]() |
| Obrázek 4 - Uploadovaná aktivita z GPX souboru |
![]() |
| Obrázek 5 - Uložení aktivity jako trasy |
![]() |
| Obrázek 6 - Export trasy do hodinek |
![]() |
| Obrázek 7 - Naimportovaná trasa v hodinkách |
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)








