pondělí 23. června 2008

IT Triatlon 2008 – Račice

Tohle triatlonové dostaveníčko zaměstnanců IT firem nebo lidí s těmito firmami spřízněnými jsem postavil do role předprázdninového triatlonového vrcholu. Vzhledem k tomu, že ze startovní listiny jsou vyloučeni účastníci českého poháru, tak by měla být konkurence zredukována na přijatelnou míru a umístění v popředí startovního pole nebo aspoň na jeho dohled by neměl být až takový problém. Podle výsledků z loňska jsem si troufal na první třicítku a kdyby všechno vyšlo perfektně tak umístění kolem dvacítky by taky nebylo marné. No pojďme se podívat jak to tedy nakonec dopadlo.
Do Račic jsme po malém bloudění ve Štětí dorazili víc jak dvě hodiny před startem, tak jsme věnovali trochu času prohlídce veslařského kanálu spolu s okolím a zázemím. Mile mě překvapilo, jak tam bylo čisto a uklizeno a vůbec to všechno vypadalo skutečně udržovaně. To se to bude závodit. Registrace díky včasnému příjezdu proběhla v klidu, jen lidi u registrace mě poslali na záchod, který byl jaksi zamčený, ale rychlý operativní zásah s přesunem do tamní restaurace věc zachránil :-). Ve startovní tašce byl měřící čip, takže časomíra bude kvalitní. Tedy aspoň doufám, jak to tak v IT firmách chodí, ne vždycky všechno funguje stoprocentně ;-). Dal jsem dohromady kolo, poladil trochu brzdy, protože špatně doléhaly špalky na ráfky a šel jsem se projet kolem kanálu, kde vedl pětikilometrový okruh, který se v cyklistické časti pojede čtyřikrát. Slibována byla absolutní rovina s pěkným asfaltem a tak se i stalo. Jen tu a tam byla v asfaltu menší díra, ty ale byly vzorně označeny a byly vidět zdálky. Před hlavním závodem probíhal závod dětí, tak jsem se ještě stačil kouknout, jak zarputile mezi sebou děti bojují a šel jsem si balit věci do depa.
Všechno jsem měl už natrénováno z Orlíku, takže příprava proběhla rychle. Šel jsem to všechno pěkně šoupnout do depa.

Pěkně nahuštěný depo.

Depo bylo tvořeno jednou takovou dlouhatánskou trubkou, na které měl každý závodník svojí pozici. Nicméně pozice byly pěkně nahuštěné, takže moc místa tam nebylo. Všechno jsem vyskládal do pohotovostní polohy, znova překontroloval, zda je tam všechno a šel pokecat s ostatními účastníky co jsem znal. Samozřejmě s lidma od nás z práce, ale i s bývalými kolegy a známými z jiných firem. Bylo jich tam docela dost. Před startem proběhla krátká rozprava, kde ale toho k vyjasňování moc nebylo, protože všechno bylo jasné už předem.
Moc se neotálelo a start se blížil. Skočil jsem teda do vody a trochu se rozplaval. No říkat, že voda byla teplá by byla pěkná troufalost. Orlík byl rozhodně teplejší, ale po chvíli mi to už ani nepřišlo, tak snad nebude problém. Startovalo se z vody, takže jsem se poučen z Maxideku snažil zaujmout pozici v předních liniích. To se mi celkem dařilo, ale šlapat vodu v obležení ostatních lidí moc nešlo a tak jsem si přál ať už rychle vyrazíme nebo se nalokám ještě před startem. Zrovna když jsem si říkal, že jsem se nepříjemně prošlapal někam do prostředka, tak bylo odstartováno. Takže mě bohužel čekalo klasické maso. No nedalo se nic dělat. Takže z kraje kraul. Před obličejem se mi míhaly nohy nebezpečně blízko a čekal jsem, že ji každou chvíli koupím. Prsaři do mě kopali a plácali a nepomohlo ani zvýšené plavecké úsilí. Prostě nebylo kudy dopředu. Po pár desítkách metrů jsem se rozhodl nahodit prsa a nějak zamanévrovat. Byl jsem rozhodnut neuhnout ani o píď a pár ran jsem taky rozdal, tím se omlouvám spoluplavcům, ale boj je boj. Trochu volnějc bylo až za první bójkou, takže zase kraul ale nebylo to ono, protože díky prsařskému boji jsem byl hrozně zadejchanej a nevydržel jsem na každej třetí nádech, ale jel jsem na každej druhej, takže nic moc. Zase jsem se dostal do chumlu, takže konec kraula a prsa až do konce. Na molo jsem vylejzal pěkně zadejchanej a při výběhu po molu do depa jsem zacítil tahání v lýtkách. To se asi ozývaly ty večerní piva spolu s nočním pocením a špatným spánkem. V kombinaci se studenou vodou jsem měl zaděláno na pěkný křeče. Ale nemělo cenu nad tím dumat a hurá do depa na kolo.

Tak a pryč z vody, kolo se už nemůže dočkat.

Do depa jsem vběhnul asi až moc razantně, protože jsem přeběhnul svojí pozici a ve změti kol jsem to svoje zaboha nemohl najít. Lítal jsem tam a sem a furt nic. Nadával jsem, až mě konečně napadlo nehledat kolo vizuálně ale podle očíslovaných pozic. No přeběhnul jsem to asi tak o dvacet kol. To nám to pěkně začíná. Víc jak minuta zbytečně ztracená šaškováním v depu. Jak jsem našel kolo, tak pak to šlo rychle. Ponožky, tretry, helma, brýle, rukavice, číslo a už jsem mazal s gelem a kolem v ruce na trať. Rozjel jsem to na šestatřicet a nacpal jsem do sebe gel. Zapil jsem to a začal jsem do toho šlapat. Jelo to fakt rychle. S větříkem v zádech kolem 41km/h a proti větříku 37. Hákování nepřipadalo v úvahu, protože jsem stále někoho předjížděl. Všechny zatáčky byly pravoúhlé, tak byl občas problém se do nich v té rychlosti poskládat, ale nakonec to vždycky dobře dopadlo. Zrovna když jsem si liboval, jak si to kalím přes 40, tak se kolem mě prohnala vedoucí skupinka asi tak 48. To byl hukot. Poslední dvě kola se za mě někdo háknul a byl to takovej držák, že jsem ho nedokázal setřást ani zvýšeným úsilím. Byl ale tak slušnej, že mě pustil aspoň prvního do depa a pak už jsem ho neviděl. Už na kole, jak jsem šel ze sedla, tak jsem cítil číhající křeče do lýtek, takže jsem čekal co to udělá při běhu. Před depem jsem teda šel ze sedla a protahoval jsem lýtka, protože jsem čekal problémy.

Na tacháku 40, to to odsejpá.

Druhé depo bylo naprosto bez problémů a ani jsem nesundaval cyklorukavice, protože by to bylo zbytečné zdržení. Horší bylo to, že po pár metrech se mi kously křeče do lýtek. Běžel jsem po patách ale nešlo to. Takže ke stožáru a protahovat. Další půl minuta fuč. Naštěstí kolem mě v tu dobu byli samí horší běžci, takže jsem je rychle doběhl a vydal se stíhat další. Křeče povolily a dařilo se mi postupně zrychlovat. Bral jsem další a další lidi. Už skoro nebylo koho v dosahu předbíhat, až v povzdálí jsem viděl dvě holky, jak pěkně tuhnou, zrovna to bylo kousek po občerstvovačce, tak jsem do toho ještě šlápnul a společně s několika hodně tuhnoucíma běžcema jsem je nechal kousek před cílem za sebou.

Finiš. Další stanice Gulášová.

V cíli na nás už čekalo finišerské tričko a hlavně pivo a guláš. Oboje mi přišlo náramně vhod. Po skončení závodu ještě zahrál Ivan Hlas a jakmile byli vyhlášeni vítězové, tak jsme se vydali domů. Cestu jsme si ještě zpestřili trochu větším blouděním za Mělníkem, ale aspoň jsme se pokochali přírodou.

Firemní spolubojovníci.

Podle výsledků jsem skončil 40 ze 145 včetně holek a příchozích a 38 mezi IT. Bylo to teda trošku za očekáváním, ale na druhou stranu se letos sjela lepší konkurence. Když k tomu připočtu ty křeče a tajtrdlikování v depu po plavání, tak jsem celkem spokojenej.
A co pro příště? Každopádně musím něco udělat s tím masakrem v plavání. To pak nemá skoro cenu trénovat kraula jak blázen, když pak stejně kvůli davu nemůžu kraul použít. Asi to bude chtít natrénovat nějaké rychlé starty abych se aspoň trochu odpoutal a pak to snad už bude lepší. Trochu mě znervózňovaly ty křeče, ale jindy s tím problémy nemám, tak to snad byla jen ojedinělá situace. Každopádně si pro jistotu pořídím solné tablety a budu poctivě protahovat.Už se zase nemůžu dočkat, až si to na Mácháči nebo dřív zopakuju.

Výsledky jsou zde
Celá fotogalerie je zde

1 komentář:

Blogger řekl(a)...

Sociální obchodování spočívá v otevření trhů pro každého. Na eToro se můžete spojit, obchodvat a sdílet znalosti s miliony obchodníků a investorů. Navíc můžete kopírovat obchodní rozhodnutí obchodníků, kteří odpovídají vaší strategii. Registrujte se nyní a získejte chytřejší obchodní rozhodnutí využitím rozumu našich obchodníků s nejlepšími výsledky.

Výměna kdekoli Váš čas je peníze. Obchodujte na počítači, mobilu a tabletu

227,651,647 - Otevřené obchody na eToro