pondělí 11. ledna 2010

SportyPal training logger

Už nějakou dobu mám to štěstí, že se v mém mobilu uvelebil taky GPS modul a toho se prostě musí využít. Takže jsem hned na začátku hledal nějaký software, co by mi zaznamenával uběhnutou nebo ujetou trasu a jako bonus ukazoval i nějaké další potřebné veličiny. Našel jsem dva moc dobrý kousky. První, o kterém si povíme dneska je SportyPal, a ten druhý, který si na svých pár řádků slávy musí počkat do příště je GPSed.
Na začátek se pokusím shrnout to, co bysme od této kategorie GPS softwaru, kterou si pro sebe označuju jako GPS training trackery, měli očekávat, a co by nám pořádný program z tohohle ranku měl naservírovat na zlatém podnose až pod frňákovník.

Takže bysme měli vyžadovat minimálně následující funkce:

  • Zaznaménávání trasy
  • Aktuální rychlost
  • Zdolaná vzdálenost
  • Průměrná rychlost
  • Export do nějakého standardního datového souboru (GPX, ...)
Dále by se hodily následující doplňkové funkce:
  • Spotřebovaná energie
  • Integrace s webovým serverem
  • Integrace se sociálními sítěmi a blogy (Facebook, Blogger, …)
  • Zobrazení trasy na mapě
  • Zvukové upozornění po zdolání určitého úseku (intervaly)
Kupodivu jsem neobjevil žádný program, který by poskytoval všechny tyto funkce, ale SportyPal a hlavně pak GPSed jich poskytují určitě dostatečnou množinu.

Ale teď se tedy koukneme SportyPalu na zoubek trochu blíž.

Program je ke stažení zdarma ze stránek http://www.sportypal.com/. Na stejné stránce najdete taky bohaté diskuzní fórum, blog a komunitní část, takže podpora produktu je dostatečná. Podporovány jsou zařízení s Windows Mobile 6 (a to jak s dotykovým displejem tak i bez), nativní Javou, Androidem nebo iPhone a Blackberry, takže si vybere každý. Já zde budu popisovat verzi pro Windows Mobile, ale očekávám, že mezi jednotlivými edicemi žádné zásadní rozdíly nebudou.


Hlavní menu

Po spuštění se dostaneme do základního menu (k dispozici je i čeština), kde si můžeme vybrat spuštění trackování nového tréninku, prohlížení předešlých tréninků, nastavení osobního profilu nebo si prohlídnout nejlepší dosažené výsledky. Při trackování nového tréninku máme na výběr z několika sportů jako běh, chůze, jízda na kole, na kolečkových bruslích a volný styl. Podle toho, co si vybereme, jsou pak zobrazovány patřičné jednotky (min/km, km/h, …) Hned, jak jsou nalezeny satelity, začne trackování tréninku a na displeji se nám zobrazuje datum, aktuální čas, typ aktivity, délka tréninku, vzdálenost, průměrná rychlost a spotřebované kalorie. Všechno je to pěkně bílé na modrém velké a přehledné.


Výběr nového tréninku

Jakmile dokončíme trénink, je toto naše snažení uloženo do paměťového úložiště telefonu a skončený trénink můžeme podrobit zdrcující analýze. Můžeme si zobrazit statistiky tréninku, graf rychlost nebo trasu na mapě. Program pro zobrazení trasy využívá Google maps, což je dneska de facto standard.


Detaily tréninku

Graf rychlosti

Pokud jsme se zaregistrovali na webu SportyPal.com, což samozřejmě doporučuju, a vytvořili si tam účet, který jsme si také nastavili do našeho profilu v programu, můžeme trénink rovnou z programu vyexportovat na web produktu a tam si můžeme zařádit ještě víc než v mobilu. Možnosti jsou široké. Od všemožného prohlížení tréninkové trasy a její charakteristiky po sdílení tréninku s komunitou nebo přáteli. Trénink také můžeme přímo vysdílet na Facebooku nebo vyexportovat do GPX souboru pro následný import do něčeho jiného ještě chytřejšího.


Prohlížení tréninku na webu

Když to tedy shrnu, tak zadarmo člověk dostane moc šikovný software propojený na webové stránky, který mu poskytne celkem bohatou sadu funkcí obzvlášť ve spojení s jeho webem. A to všechno ztvárněno v nádherné grafice, kterou má SportyPal bezkonkurenčně nejhezčí ze všech programů, co jsem zkoušel. Ale jedna věc mi stejně jako u všech ostatních programů chybí a tím je zvuková signalizace po zdolání určitého úseku. Například kilometru při běhu. Mě by se to náramně hodilo při sledování tempa a řízení intervalového tréninku. Ale už jsem si o tuto funkci napsal na wishlist, tak uvidíme za rok za dva, třeba se dočkám. A nebo si to napíšu sám a bude po ptákách :-).

středa 6. ledna 2010

Na Silvestra jedině do Lysé

Hups, člověk se ani neotočí a už tady je zase konec roku. A s tímhle koncem pro mě tradičně přichází dlouhá prosincová dovolená vyplněná dost protichůdnými zájmy a aktivitami, až jsem z toho vždycky na konci prosince pomatenej jak brundibár a už se skoro i těším do práce, až ten život zase dostane nějakej řád a rytmus. V tomhle čase se vždycky nekompromisně střetává moje záliba ve sportu a silná náklonnost k dobrému jídlu a lahodnému pití. Takže s vidinou fůry volného času se vrhám do tréninku a zároveň se láduju vším možným, co vánoční období poskytuje. To všechno proloženo vánočními večírky a sezenicemi v hospodách. Takže je to takovej věčnej boj mezi niterním Jakylem a Hidem. Prostě co člověk natrénuje, to pak hned utopí na dně sklenice, takže se potácí tak nějak na stejném místě.

Letos jsem hned na začátku vyrazil tužit organismus a pročistit plíce do Rakouska do Zillertalu, kde panovaly tou dobou ideální lyžařský podmínky. Teda kromě tý pekelný kosy. Po návratu se trochu slavilo a trochu běhalo. Pak přišlo nachlazení, takže se spíš jen jedlo a pilo na vypálení červa. A mezitím se přiblížil Silvestr a s ním tradiční zakončení běžecké sezony v Lysé nad Labem. Sympatický běh na čtyřech členitých okruzích o celkové délce 6,2km mi každý rok celkem sedne, takže nebylo moc důvodů proč letos zase nevyrazit. Ono je to stejně spíš o tom, pokecat se známými, popřát do nového roku a pak se proběhnout městem a pěkně se rozdejchat na večerní vítání nového roku. Formu jsem letos necítil ani omylem a stále ještě s nachlazením jsem plánoval skutečně jen fitness zážitek na pohodičku.

Ráno jsem se probudil pěkně zdecimovanej, takže jsem se jen přesunul z postele na gauč a čučel jsem na televizi. Únava mě neopouštěla a vůbec jsem se cejtil takovej celej zabržděnej. Ale měl jsem ve své výživové skříňce připravené nějaké lomcováky, takže jsem byl v klidu. Do Lysé jsem letos vyrazil vlakem. Ještě aby ne, když to jsou jen dvě zastávky a jako bonus si pak budu moct dát po závodě něco na zahřátí. Hodinu před startem jsem do sebe vpravil jednu Shlehu a čekal jsem, co bude a jestli mě opustí mátožný stavy. Shleha nezklamala a po půl hodině jsem byl jak rybička. Tak jsem se ještě napil čaje, před startem jsme pokecali o všem možném a postavili jsme se na start. Letos přijelo poněkud víc lidí než je tomu na tomhle závodě obvyklé a tak bylo na startu trochu těsno. Kuriozitou byl incident, který se konal hned po startu, kdy se na kůl zabraňující vjezdu aut do průjezdu hnedka po startu v zápalu boje napíchnul jeden běžec a další o něj popadali. Já říkám furt, že znalost tratě je základ. No ale naštěstí se nikomu nic vážného snad nestalo.


Před závodem pohoda jazz.

První kolo se běželo lážo plážo a dokonce se ještě ze začátku debatovalo. Pak se to trochu rozeběhlo a v dalším průběhu jsem se tahal o pozici s jedním protivníkem. Chvíli jsem byl vpředu já, pak zas on a tak furt dokola. Čekal jsem, že mi v posledním stoupání asi pěkně dojde dech, tak jsem mu na konci třetího kola zkusil nastoupit, ale nesetřásl jsem ho, tak jsem si dal v posledním stoupání chůzi na chycení dechu a nechal jsem ho. Stejně o nic nešlo. Na konci jsem si pak dal záležet, abych pořádně máknul a do cíle vbíhal tím správným stylem a s úsměvem na rtu. Jak je vidět na fotkách před a po závodě, tak kromě trochu omrzlého obličeje nejsou vidět žádné patrné rozdíly, takže je jasné, že jsem se letos skutečně nepřetrh. Potvrzoval to i čas, který byl nejslabší ze všech mých dosavadních účastí. A to bylo letos nadmíru příznivé počasí, které nás dokonce vyprovokovalo vytáhnout trenky. No co by taky člověk chtěl s tou prosincovou přípravou. S tím se prostě díra do světa neudělá.


Po závodě taky pohoda jazz :-).

Dobře sportovně naladěn jsem se po závodě rozhodl vyrazit hned druhý den do Počernic urvat první novoroční závodní čárku. Jenže co se nestalo. Patrně jako následek požití Shlehy před závodem jsem nemohl vůbec usnout. Myslím, že jsem usnul až po čtvrté ráno. No aspoň jsem se mohl v televizi dosyta vynadívat na všechny pořady Retro, které se totiž na Silvestra v ČT opakovaly. Ráno jsem se vzbudil, a když jsem viděl tu megamlhu, kdy nebyl vidět ani obchoďák přes ulici, tak jsem zase zalehnul a na první letošní závodní zářez si budu muset ještě trošičku počkat. Ale aspoň jsem zase začal pekelně trénovat, takže osobáky se určitě už chvějou strachem.

Takže do nového roku přeji všem hodně naběhaných, naježděných a naplavaných kilometrů a hlavně aby se nemoci a zranění vyhýbaly velkým obloukem.

Výsledky tady.

Fotky jsem si vypůjčil od Honzy Herdy. Díky.