A pak přišel listopad a s ním se spustil běh událostí, které jsem bohužel neměl absolutně žádnou moc ovlivnit a téměř jakkoliv usměrňovat. Souběh extrémního psychického a časového stresu ze tří různých směrů mi dal teda pěkně pokouřit. To ironman je proti tomu šumák, protože tam vlastně o nic nejde. Ale už to tak vypadá, že se všechno pomalu vrací do starých kolejí a tak bude zase čas i na nějaké ty veselé zážitky z natáčení.
Tak třeba 16.listopadu vybojovala Anežka svoje první stupně vítězů, no neberte to J.
Příště to bude chtít první flek, protože tam byla Barbína, takhle z toho byl jen Myšpulín
Za ty dva perný měsíce jsem si zase potvrdil, že nejhorší je bezmoc, že radši ruce pryč od projektů pro státní správu a že se nikdy i přes maximální snahu člověk nezavděčí všem. No někde člověk ty zkušenosti získat musí, ne? No a vlastně nakonec, co tě nezabije to tě posílí J
Tak nelelkovat a vyběhnout …
Žádné komentáře:
Okomentovat