Druhý krok z desítkového valčíku

Tak běžecká sezóna se pěkně rozjela, a kdybych měl pro jarní závody použít jemné přirovnání s valčíkem (Á dva tři, šou dva tři) že, tak jsme v sobotu úspěšně dokončili nácvik druhé doby. Bylo to v Pečkách a byl to moc pěkně strávený půlden.

Jak se čekalo, tak natěšených závodníků po Kbelích neubylo a sešlo se jich na startu přes 380. Pěkný číslo. Ještě že od příštího týdne se to začne postupně vracet k normálu a stovečka bude úspěchem. Nicméně organizátoři to mají už vychytané, takže vše probíhalo jak na drátkách bez žádných větších zádrhelů. Ještě by to teda chtělo urychlit to vyhlašování a tombolu a nebude to mít chybu už vůbec. Ale v porovnání s lety minulými se i tohle pomalu lepší. A navíc jsem i v tombole něco vyhrál a po závodu byl párek a pivo, takže dobrý.

Po tak trochu zimní turistice ve Kbelích nás počasí potěšilo silnicí beze sněhu, zato vítr si zatím pauzu nedává. Takže podle očekávání první pětka po větru a druhá bude tuhej boj s protivětrem, což se zhusta potvrdilo už při rozklusu. Před závodem jsem stanovil za standard 46 minut a úspěch tak 45:30 a šel jsem se nechat trochu ofoukat. Po startu to šlo moc pěkně. Místa dost, vítr v zádech a držet se vodiče na 45 minut nedělalo žádnej problém. Samozřejmostí je podpora skupiny ABBA z obecního tlampače v sousední vesnici. Hrajou to tam pokaždé a člověka potěší, že ještě nenajeli na Plnou tašku Evy a Vaška nebo na Hálu. Na pětce jsem točil celkem v pohodě za 22:12 a čekal mě trochu jinej kvapík na druhý půlce. Vichr foukal fakt pěknej a s tím ve Kbelích si rozhodně nic nezadal. Možná byl v nárazech dokonce ještě silnější. Připadal jsem si, že jsem se najednou zastavil. Ale nebylo tomu tak a skutečně jsem běžel. Jenže můj plán se za někoho zašít moc nevycházel, protože jak jsem někoho doběhnul, tak jsem šel hned přes něj a musel jsem stíhat dalšího. Za mnou se tvořil pěknej hrozen lidí co se schovávali, až mě to před osmým kilometrem přestalo bavit a začal jsem s nima hrát na schovku taky. Tempo tou dobou bylo kousek pod pět minut na km, tak to celkem v tom větru šlo. V dalších dvou kilometrech jsme roztrhali skupinku a běželi jsme asi ve třech a nikomu se nechtělo tahat. Všichni čekali na devátej kilometr. Jakmile jsme minuli ceduli s devítkou, tak všichni zařadili dvojku a začalo se finišovat. Závodit se mi moc nechtělo, tak jsem jen držel pozici a čekal jsem, kdy mi dojde. Došlo mi tak 300 metrů před cílem, kde mě předběhli tak tři další běžci a na ty, co běželi se mnou, jsem ztratil asi deset sekund. No nakonec v cíli 46:26. Takovej ani ryba ani rak, ale zase na druhou stranu oceňuju, že se mi běželo celej závod pěkně a formička stoupá. Když budou dobrý podmínky, tak to příští týden zkusím v Brodě na 45 minut. A když né v Brodě, tak bude repete po půlmaratonu v Nymburce nebo Semicích.

Pro ilustraci přikládám fotku z doběhu do cíle pořízenou Honzou Herdou, co si v tom větru zaběhnul dokonce osobák. Musel jsem jí jen trochu vyretušovat, protože oblečení co jsem v něm běžel, nebylo zrovna repre a v cíli jsem se zase zapomněl usmívat na fotografa. Příště se na to musím líp vyfiknout a v cíli se pořádně řechtat, ať to taky k něčemu vypadá.

Doběh do cíle. Neměl jsem ani čas strhnout prostěradlo, co mi tam vítr přifouknul ze zahrady.

Výsledky tady.
Fotky od Honzy tady.