pondělí 8. února 2010

Jak jsem se nechal doběhnout Číňanem

Poslyšte veselou příhodu, jak se nechal ne až tak chytrý český Honza doběhnout ne až tak poctivým čínským Huangem nebo Wangem. A jako bonus nakonec bude poučení, jak se taky nenechat tak trošku napálit a nebýt za truhlíka.


To se mi takhle jednou naskytla neodolatelná možnost pořídit si MP4 přehrávač, který jako by z oka vypadl iPodu. Byl v tom jen jeden malej zádrhel. Za čínskou napodobeninu iPodu o kapacitě 16GB chtěli na webu v přepočtu jen něco kolem 500 kaček. Tak to beru, říkám si. Ne, že bych to zrovna potřeboval, ale za ty prachy to mělo nádech dobrodružství. I kdyby to fungovalo třeba jen dva měsíce, tak si s tím pohraju a můžu to přinejhorším používat jako flashku. Sám jsem měl menší podezření, co z toho nakonec vyleze, protože nejlevnější 16GB flashka stojí tak něco kolem osmi kil, takže tam byla menší cenová disproporce. Jenže číňani obšlehnou kdeco a vyrobí to z kdečeho, takže možnosti byly široké.

Hned jak se mi to dostalo do rukou, tak to vypadalo nadějně. Přehrávalo to MP3, fotky, videa, bylo v tom FM rádio, nahrávalo to jako diktafon a dokonce to mělo v sobě několik her. No dobrý. A od iPodu to bylo skoro k nerozeznání, takže na machrování ve vlaku pro teenagry taky dobrý.

Strčil jsem to do počítače a objevil se disk s kapacitou 16GB. Hmm, dobrý říkám si. Zatím to šlo až podezřele lehce. Navrčel jsem tam teda kolem 5GB muziky, odpojil jsem to a šup do vlaku poslouchat. Ve vlaku to zapnu, ale něco bylo špatně. Ukazovalo mi to jen několik málo alb. Ale hrálo to. Doma jsem to zase strčil do počítače, abych zkontroloval, co je špatně. Všechna muzika tam byla vidět, jen skoro všechny adresáře byly nějaký porouchaný a názvy písniček obsahovaly samý patvary, a nebo byly donekonečna zacyklený. Nic s tím nešlo udělat, tak jsem to zformátoval a šel na druhej pokus. Měl jsem podezření, že bude problém s diakritikou. Převedl jsem teda všechno tak, aby názvy neobsahovaly diakritiku a šup s tím zase do přehrávače. A zase bylo vidět jen pár alb a zbytek byl nějak posranej. Jo tak to by mohlo být nakopnutým firmwarem pomyslel jsem si a šel jsem googlit.

No a pak to nabralo rychlej spád. Poté, co jsem si pročetl několik diskusních fór na téma inkriminovaného firmware, jsem došel prozření a byl jsem bohatší o následující informace. Tak za prvé je tento „iPod“ čtvrté nebo jaké generace familiérně mezi uživateli nazýván „fakePod“. Dále jsem se dočetl, že naše fakePody v sobě obsahují paměťové čipy skutečně označené 16GB, ale to B není byte (jako ve všech slušných zemích) ale bit, takže fyzicky je v nich jen necelých 2GB paměti. Prohnanej číňan totiž nahackoval firmware, takže i když má přehrávač v sobě reálně jen 1,8GB, tak na venek se tváří jako 16GB. Je pak jasný, že jakmile se tam člověk pokusí nahrát víc jak inkriminovaných 1,8GB, tak se to pak začne celý vzájemně přepisovat a všechno se to kulantně řečeno pokazí. A samozřejmě neexistuje opravenej firmware, aby to alespoň ukazovalo skutečnou kapacitu.

No inu, za pět kilo z toho nakonec vylezla celkem podařená napodobenina, která ale měla jen 1,8GB. Ale i tak je to docela dobrý, alespoň si můžu experimentovat s instalací všemožných případných firmware, dokud se to úplně neumrtví a aspoň mě to pak nebude mrzet. A taky mě uchlácholilo, že podobně postiženejch je po celém světě zástupy a to si to objednávali i třena na eBay a podobně. A nebo to možná budu normálně používat, protože nejlevnější 2GB MP3 přehrávače stojej zrovna kolem těch 500.-.

A na závěr přichází poučení. Nepouštějte se do až moc výhodných obchodů s číňanem, protože za tou neuvěřitelně nízkou cenou určitě vězí nějakej menší či větší šprým od našeho vzdáleného obchodního šikmookého partnera. No a kdyby jste to potom chtěli dát třeba teenagerovi k narozeninám nebo pod vánoční samorost, tak by na vás nakonec mohl bejt taky třeba trošku nas….. . Ale za to dobrodrůžo, kdy člověk zjištuje, co z toho nakonec vyleze, to zase na druhou stranu stojí.

5 komentářů:

Ječmínek Máselník řekl(a)...

prima 2 giga ne? Klasická hra bit byte, datoví operátoři s tím pracují už dávno, jenom aspoň slušně píší to b malé:-).
Opravdovej iPod je ale krám. Pěkně hraje to jo, ale muziku do toho dostane člověk jenom přes itunes, připojit ho můžeš jenom k jednomu PC, jinak Ti smaže obsah, no prostě na pytel. Ještěže jsem ho dostal, dát za něj peníze by mě trápilo:-)

Renda řekl(a)...

No já bych si taky ten restriktivní produkt jedné ovocnářské firmy nikdy nekoupil. Stejně tak ani jiný produkt z jejich sortimentu. Vitamínů mám dost od jiných dodavatelů :-) Nějak nedovedu pochopit, co ty lidi maj na tom, že se nechaj dobrovolně omezovat od celkem arogantního výrobce, kterej ovládá nějakým zázrakem marketing tak jak ho ovládá a pokaždý zblbne dost lidí na to, aby vydělával.

Tak a teď honem někdo od jablečňáků sem napiště, že to není pravda :-)

Unknown řekl(a)...

Ehm, pardon, pardon, promiňte že vám do toho skáču, já mám totiž svého i-Podíčka Šuflíčka ráda. Už jen to, že kam ho připíchnu, tam drží. Nepadá, neposouvá se, sluchátka má super, zvuk je kvalitní a vydrží celé mé dlouhé hodiny běhání. S tím programem máte pravdu, to mě trochu omezuje, ale to je jediná vada na kráse. No, tak já zase mizím. Papa :o)

Tweety řekl(a)...

Tak dostat ho by asi nebylo az zas tak spatny, ale od ty firmy si spis kupujes to jablko, ne ten produkt. A takhle si myslim ze to plati se vsim ... s notebookama, s OS atd...

ironman řekl(a)...

Cus Rendo, necitim se omezeny a po roce s jabkem musim rict, ze zadny z predchozich NTB nechodil takhle bezproblemove. A libi se mi i priznivy ksicht jeho softu. Kazdopadne nejsem nejak extra zaprisahlej blazen jabka a klidne bych si treba koupil dalsi jiny comp, mobil... a znacku bych neresil, byt apriori proti nejake znacce mi prijde na hlavu. Zivot je zmena a podle me clovek by mel zkouset ruzny varianty. A tak jako sem zmenil auta, ramy na kole a neopreny, tak jsem zmenil i znacku compu, ted je to jabko, predtim Acer, HP a priste treba neco jinyho :) IM