To se nám doma tuhle zaplnila skříň s tričkama až po okraj a další nechtěla akceptovat. Nezbývalo nic jiného než se pustit do důkladné probírky. Začal jsem to teda probírat a postupně tahal jedno triko po druhym. Mezi nima byla i fůra triček ze závodů. Některý měly už historickou hodnotu. Tak třeba to z PIMu a pulPIMu 2004. Když jsem s tím skončil, tak přede mnou byla skutečně pořádná hromádka svršků, co se za těch pět let závodění nashromáždily. A co bylo ještě zajímavější, drtivá většina byla nepoužitá. Měl jsem cca čtyři, který jsem používal na spaní, ale jinak byly všechny ty trička ze závodů naprosto netknutý. Bílý, modrý, zelený, červený, černý a bůhví jaký ještě tam ležely a čekaly, jak to s nima dopadne. Přistoupil jsem k tomu s vervou a bez sentimentu. Něco jsem rozstříhal na hadry na čištění kola, něco daroval a něco vyhodil.
Jak jsem to tak zpracovával, tak mě napadla myšlenka, jestli by nebylo lepší, kdyby se organizátoři vyprdli na shánění triček s logem závodů a radši navařili za ty peníze kotel pořádnýho guláše nebo nakoupili klobásy a sud piva a závodníci by si na tom potom po závodě pěkně pošmákli. Když se nad tím tak zamyslím, tak pro mě by to bylo určitě nejlepší řešení, protože rozhodně preferuju jídlo a pití před oblečením a to i v nesportovní oblasti :-). Já jsem holt pivo-párkovej.
Je mi jasný, že organizátoři se snaží přinést závodníkům nějakou přidanou hodnotu za startovné a aby měli taky něco na památku. Často pro zajištění pamětních triček překonávají velké logistické překážky a při jednání s dodavatelem jim šednou vlasy. Jenže, dneska je startovný nebo sponzorský peníze tak nízký, že to prostě na nic jinýho než bavlněný tričko s bizardním grafickým zpracováním nestačí. To je pak horký adept na ležáka ve skříni. Dalším pozorovaným fenoménem je, že organizátoři zásadně objednávají trička o velikosti XL a XXL a na Mka a Lka aby pohledal. Copak si myslí, že na závody jezdí většinou adepti obezity? V přetlaku závodů nikdo startovný zvedat nechce a spozorů je poskrovnu. A tak použitelný trička z funkčních materiálů rozdává snad jen PIM za podpory Adidasu na jeho akcích, nebo na pár dlouhých triatlonech, kde je starovný dost vysoký na to, aby se tam podobná položka podpořená sponzorem vešla. A přitom za vybrané peníze by se dala připravit taková mňamka, že by se všichni po závodě spokojeně olizovali :-).
Jenže jak z toho ven? Podobnou tričkovou mánii jsem zažil při návštěvách nejrůznějších školení, workshopů a konferencí, kdy nás firmy hutně reklamníma tričkama s límečkem nebo bez zásobovaly. Tady naštěstí vždycky zasáhne marketingové oddělení a zajistí, aby se pravidelně střídaly vlny tričkové, hrnkové, sportovně doplňkové a USB flashdiskové. Jenže organizátoři obyčejných závodů žádné marketingové lidi nemají. A tak prosím všechny, kdo znají organizátora, který zrovna urputně řeší, jaký trika letos na ten jeho závod zajistí, aby mu třeba jen lehce poradili nebo mu nasadili brouka do hlavy, že by letos místo triček menší gulášek a pivo (třeba i nealkoholický) po závodě nebyly rozhodně na škodu. Třeba jen jako takovej experiment.
A co vy? Jak se na tohle lehce kontroverzní téma díváte. Taky byste si radši dali po závodě guláš s pivem? Nebo radši tričko? A nebo by bylo úplně nejlepší zvednout startovný a udělat tričko i s gulášem? A co na to Jan Tleskač?
10 komentářů:
vybírám si závody, kde dostanu tričko i gáblík a pivo:-).
Třeba můj oddíl se na Oseckém triatlonu vydal cestou nižšího startovného, občerstvení s tím, že triko si po závodě může koupit kdo chce za symbolickou stovku. Jelikož grafiku nemáme až tak bizarní, prodalo se jich celkem dost:-). Jinou možností je, umožňují-li to finance, dát jako upomínkový předmět něco užitečnějšího, třeba funkční ponožky, rukavice, šátek, nebo věci, které se pravidelně při sportu používají a jejich spotřeba reálně existuje.
Nejluxusnější cesta je ta, kterou zvolil třeba Dušan Kyjanka na Grafimanovi, kde se fasovala funční trika řady Craft Active s pěkným logem závodu a bez reklam sponzorů.
Nemít ale tričko z ironmana (asi je to nízkým počtem startů:-) by mne mrzelo.
Koukám, že asi budu muset začít závodit. Mám triček akutní nedostatek. Skříň je plná pěkných slušivých elegantních, ale když potřebuji nějaké na běhání, spaní nebo k táboráku, nemám. Takže je tu další motivace pro závody :-) Peggy
No, že bych musel mít zrovna guláš...to bych raději kýbl těstovin. Ale je pravda, že triček mám taky neužitelnou hromadu. Navíc jich mám i spoustu od manželky. Jestliže totiž platí, aby Lka a Mka pohledal, pak dostat na závodech Sko je skoro zázrak. Pokud je nutné použít jako upomínkový předmět oblečení, taky bych uvítal něco jiného než triko (zatím jsem dostal párkrát čelenku - jednou dokonce zimní - a jedenkrát čepici). Ale nejraději vítám (taktéž neužitnou) medaili...já jsem prostě cetkař. :o)
To Ječmínek:
Ta cesta, kdy si každý může za příplatek tričko podle uvážení koupit se mi líbí. A když se zvolí správná grafická forma, tak mají trička životnost a použitelnost i více ročníků. Pro sběratele je možné udělat pro každý ročník jiná a co se neprodá, rozdá se v tombole. Jinak tombola to je taky kapitola sama pro sebe :-) (možná námět na další spot)
To Peggy:
Vytrvej a závoď a uvidíš, jak se ti začne šatník pomalu plnit. Na běhání asi moc nebudou, ale na spaní a k táboráku se hoděj dobře. Pokud je někdo náruživý závodník a zároveň pyroman, musí být s dnešním pojetím organizátorů naprosto spokojen :-).
To Koyama:
Tvoje a Ječmínkova připomínka s menšíma užitečnejma sportovníma doplňkama se mi líbí. Asi začnu v tomhle směru nabádat mě známé organizátory. Jinak medaile, čísla a spol jsou mnohem vděčnější, protože se všechny vejdou do jedné krabice nebo na jednu nástěnku a je klid.
Díky moc za komentáře. Snad se jěště někdo v letní okurkové sezóně přidá a rozšíří obecně mizernou komentářovou úrodu pod mými spoty ;-).
moc nebreč a raději mi taky občas něco napiš:-)
Vzhledem k tomu, že závody mě teprve čekají, tak se na trička těším.
Moje řeč, na Doksyman sprint triatlonu jsme letos rekli, že bude pivo a klobasa, presne z duvodu ktere popisujes
ahoj,
taky mám doma fůru triček ze závodu, jen těch PIMovskejch bude tak 15. Stejně mě ale vždycky potěší, holt sběratelská dušička :-). je fakt, že nosím tak desetinu z nich. Stříhat je na hadry na kolo by mě teda nenapadlo, přece jen za každým z nich jsou nějaké vzpomínky.
Jinak jako organizátor triatlonu tenhle problém, "triko or not triko" řeším každý rok. Za těch 9 ročníků, co se Chlíst koná, jsme vyzkoušeli hodně kombinací. Nakonec máme o trochu vyšší startovné, ale v ceně je tričko i prasenka (poukázka na pečené prasátko v cíli). Když jsme po několika letech v roce 2008 tričko nedělali, hodně lidí bylo zklamaných a říkali, že tričko chtěj. Model ůkup si ho v cíli, když chceš" je pro organizátory bez větší sponzorské podpory sázkou do loterie a počet triček se blbě odhaduje. Vše se dá řešit platbou dopředu apod., to ale zvyšuje administrativní náročnost, nutnost párovat platby s lidmi atd.
Příští rok máme kulaté výročí, X.ročník a chtěl bych dát tričko z funkčního materiálu nebo třeba běžecké kraťasy, znamenalo by to ale vyšší startovné. Přistoupí na to závodníci? Zkusím dát na stránky nějakou anketku.
Honza
Klidně dej vyžší startovné uvidíš, že to nikomu vadit nebude.
Funkcnich tricek nemam nikdy dost a kdyz se rozdava nefunkcni, tak pravda, byva ve velikosti L-XXL. L nebo XL dam priteli, ten to doma nosi a XXL si beru jako nocni kosili :) Takze v zasade jsem spokojena. Jo a co se nenosi, tak hazim do charitativnich kontejneru... :)
Okomentovat