Tak PIM nakonec bude

Ač to už letos vypadalo s PIMem skutečně bledě, protože do poslední chvíle nebylo jasný, jestli firma zasponzoruje startovný nebo ne, tak teď už je jasno. Týden před startem se nakonec ledy hnuly, kolega vyjednal téměř nemožné, čím mu patří neskonalý obdiv, a firma zasponzorovala účast. Takže už je noha v nohávě a v neděli se budeme škvařit spolu. I když to škvaření podle předpovědi počasí myslím letos (a doufám) skutečně obrazně. Jednu velkou výhodu tyhle hurá akce na poslední chvíli mají. Člověk se moc nestresuje, buď to vyjde, nebo ne, na osobák to stejně bude až na podzim, takže z toho kouká opět výborný běžecký požitek stejně jako na půlmaratonu. Tedy užít si každej kilometr a holt těch posledních sedm nějak vybojovat. Spoléhám na metafyzické zákony a na to, že tělo má nějakou vnitřní paměť a tak si vzpomene, že bude potřeba ty 4 hodiny trochu máknout a nebude to moc bolet J

Jo a nesmím zapomenout vyštrachat MP3 přehrávač, protože ať si kdo chce co chce říká, tak maraton v Praze je táááák neskutečně dlouhej a po 30km pěkně nudnej, že nějaká motivační složka bude potřeba.

Tak se těším na startu u balónku na 4 hodiny.