úterý 23. srpna 2011

Doksyman 2011 trochu tuháček

Teda to léto je z mýho pohledu už několik sezón pro kvalitní trénink zakletý. Klasickej průběh. V červnu vyboostruju formu a všechno jede jak na drátkách. Ale pak se dostaví červenec a srpen a s nimi i spousta jiných lákadel než trénování. Když už člověk něco přes týden natrénuje, tak to o víkendu zase úspěšně zabije nějakým rockáčem nebo letní kalbou.  Bazén je zavřenej a jezdit na pískovnu je logisticky dost náročný. Takže prázdniny jsou prostě taková udržovačka se snahou vyždímat tu červnovou formu co to jde a dokud to jde. Ale nestěžuju si. Jen konstatuju. K létu prostě patří jak trénování, tak i kalení, bez toho to nejde J.

Takže když jsem si sesumíroval, že od Chlísta jsem nebyl ani jednou plavat, běžel jsem tak sedmkrát a na kole jel tak šestkrát do práce z toho na silničákovi nula, tak jsem logicky Doksymana zařadil do kulturně-společenské sekce a zašel aspoň dvakrát do bazénu na Olšanku, abych neměl problémy dokončit plavčo. Ale znáte jak to chodí po výstřelu, že.

Po hektickém sbalení, hektickém přesunu, hektické registraci a hektickém ukládání do depa jsem zjistil, že jsem si zapomněl doma solné tablety a Shlehu. Ale zbyl i čas na krátké podebatování s přáteli. Naštěstí AU konstatoval, že v autě něco na povzbuzení umdlévající mysli má, čímž mi vytrhnul trn z paty, protože to bude na běhu rozhodně potřeba.

Mácháč je mělkej i daleko od břehu

Rozpravu jsem nestihnul a do neoprenu jsem se rval na poslední chvíli. Stihnul jsem ještě napustit vodu do neoprenu a už tu byl start. Nemůžu si pomoct, ale jak se odstartuje, tak pro mě padá jakékoliv předsevzetí o lážo plážo závodění. Adrenalin se pak postará o zážitky na celý den.

Při plavání se zpočátku dost nalokám, ale pak se to ustálí a jedem v malé skupince. Ale ty bójky mi dneska přijdou nechutně daleko od sebe. Nakonec lezu z vody za 39:49 (asi je v tom i depo). Do depa je to trošku dál a na betonu si zase odrazím paty. Sakra, to se musím odnaučit běhat bos po patách.

Pěknej vláček. Ale bez háku.

Na kole tři okruhy po třiceti kilákách. Asfalt pěknej až teda na dva úseky co jsou fakt špatný. Jestli to někdy spravěj, tak cyklistika nebude mít chybu. Pod těžkým adrenalinovým raušem za to beru hned ze začátku. Daří se mi stále sjíždět nějaké závodníky a závodnice. No nicméně tak patnáct kiláků před koncem kola už je mi jasné, že na běhu to bude peklo. Nohy začínaj těžce tuhnout. Kolo za 2:53:07 není k zahození, ale umím to už i líp. Taky začíná bejt nějak horko a zapomenuté solné tablety se mi asi taky pěkně vymstěj.

Dejte sem všechno co teče. Trochu přihořívá pod kotlem.

Běh ve třech okruzích. Nepříjemný písečný pasáže mě doslova ubíjej a křeče lehce olizujou stehna. Aspoň že na asfaltu se to trošku „rozběhne“. To není běh, to je ploužení mezi občerstvovačkama. Ty jsou ale pěkně zásobovaný a tak si dávám pořádně do nosu. Skoro všichni, co jsem je předjel, mi to vracej hned v prvním okruhu běhu. No jo, špatnačka. Vařím se ve vlastní šťávě. Naštěstí mě Shleha lehce probere a chodecké vsuvky nejsou tak časté. Ale cíl už je cítit ve vzduchu. Blížím se k cíli, ale díky tomu, že jsem nebyl na rozpravě tak nevím kam přesně do cíle běžet. Aha už to vím a drandím pod žlutý stan, kde je cílový prostor. Asi by to chtělo příště něco namalovat na zem nebo na stan dát ceduli s nápisem Cíl, jak je dobrým zvykem. Běh za ostudných 2:12:18. Ale co bych chtěl po tom červenci a srpnu. Takže výsledný čas 5:45:13 a kulaté sté místo mezi muži není ve finále zas taková mizérie a cítím lehkou spokojenost s dalším půlironmanem v kapse.

Cíl, cíl, už je tady. Jupí.

V cíli zhodnotíme výkony s kamarády sportovci, pojíme a popijeme připravených dobrot a po regenerační koupeli v jezeře vyčkáme vyhlášení. Měl jsem dojem, že na Facebooku se psalo, že bude v tombole seřízení posedu. Ale po vyhlášení se nic neděje, tak jsem se asi spletl. Valda a spol to letos celkem dobře zmákli. Taškařice s kuželem na začátku cyklistiky se mě naštěstí netýkala, takže za mě to vidím jako hodně povedenou akci. Jednoznačný plus je posunutí depa a tím i začátku cyklistiky až za tankodrom v kempu, takže kolo tak netrpí a může se svištět hned od začátku. Vabrouch je mašina a vyhrál i když si na kole najel pěknejch pár kiláků navíc. Je to prostě borec.

Fotky jsou od Aleše Urbana a různě z webu. Díky.
Výsledky tady.

3 komentáře:

Petr Valeš řekl(a)...

Hoj diky za Race report, na te poslední fotce je za tebou videt na zemi velký nápis cíl, byly tam dva za sebou a cca 3 šipky. Pokud tu poslední fotku mas nekde vetší tak to uvidíš. Je ale videt, že jsi profik a že koukas do výšky očí, žádné koukání po nohy. Běžel jsi ale okolo toho cíle 3x :-)

Valda

Renda řekl(a)...

Aha, tak to se Valdo omlouvám. Tak to už byla asi moje mysl tak zahalená, že jsem to ani nevyhodnotil. Pokaždý když jsem běžel kolem, tak jsem se staral spíš o kelímky než o to co je na zemi :-)

Pulec řekl(a)...

Koukám, že nejsem sama, kdo v létě lenoší. Ovšem Ty i přesto podáváš výkony, to se mi nějak nedaří. Gratuluji ti!