Ten spinning, no nevim nevim

Tak jaro už klepe u sousedů na dveře, a než dojde až ke dveřím našim a vytáhneme kola ze sklepa nebo sneseme z půdy (jestli je tam ovšem přes zimu někdo neukrad), tak je potřeba se na to venkovní ježdění trochu připravit. Trochu otlačit patřičné partie a vyhnat žampiony z cyklotreter. Jsou jedinci, co jezdí venku na kole i v zimě hlava nehlava, led neled, sůl nesůl a bez kola by nevydrželi ani dva dny. Ale to teda rozhodně není můj případ. Vždycky pěkně v listopadu naposledy projedu horáka a silničáka a pak šup s obojím na háky a dopřát jim hluboký zimní spánek. Samozřejmě, že si pak maluju na růžovo, jak přes zimu budu doma jezdit na rotopedu vostopéro. Jenže každý ví, jak to pak dopadne. Takže letos jsem na rotoped vlezl asi tak třikrát. No a to se pak není čemu divit, že mě tak někdy v únoru začne znepokojovat myšlenka, že by teda už opravdu bylo potřeba ty nohy začít občas točit, jinak by bylo ztrapnění při cyklo vyjížďkách jistotou. No a taky jsem se letos přihlásil na Krušnomana a tam to bude teda asi vostrý.

A tak jsem zase začal minulý týden chodit na spinning. Jen si nejsem jistej, zda jsem dostatečně přesvědčenej, že to je to pravý ořechový a tak si to tady trochu sesumíruju a možná mi k tomu pak budete chtít napsat nějaké komentáře.

Tak jako obvykle je až na prvním místě cena. Hodina téhle taškařice se tradičně pohybuje něco mezi 100-120 finančních jednotek. To je tedy taková skoro konstanta a nic moc s ní nejde hnout. Mě se tedy třeba povedlo na nějakém slevovém serveru zakoupit pár lekcí do YMCAy a na Vinohrady s příjemnou 50% slevou, takže jsem letos za vodou. Ale jinak kilo za hodinu mi přijde tak akorát, když se tam člověk může i osprchovat a vyčůrat a ještě mu u toho zahrajou.

Další faktor je hardware, na kterém se skotačí. Jeho kvalita je tedy dost proměnlivá, ale zdá se mi, že za poslední dva roky ty nejhorší rozhrkaný kousky zmizely a je to už celkem v pohodě. Špicózní stroje mají v AXE, ty ukazujou všechno možný a když máte hrudní pás, tak zobrazujou i TF. Ale ono spíš než o HW je to o tom člověkovi vpředu, co dělá DJje a pokřikuje na poddané, kam mají otočit šroubem a jak mají na HW skotačit.

Pak tu máme to nejdůležitější a to je instruktor. Zažil jsem jich už celkem dost, a protože chodím hopsat téměř výhradně brzo ráno, tak mám už skoro dojem, že na ranní hodiny se nasazují spíš taková lightweight děvčata, než pořádní hardcore harcovníci. Je mi jasné, že s odježděnými lekcemi se může instruktorům do ježdění trochu vkrádat rutina a asi taky není jednoduché se pokaždé na hodinu pořádně nažhavit, ale občas mi to takhle po ránu přijde dost mdlé a bez šťávy. Kupodivu je mi celkem jedno, co instruktor pouští za muziku, když to nejsou zrovna úplné úlety, ale je potřeba, aby k nám alespoň občas pronesl i nějakou delší instruktáž než jen „A teď bude kopec v sedle, a teď bude running a pak si dáme tři minuty kopec ze sedla“. Chce to ty lenochy zákaznický před sebou pořádně burcovat a nenechat je ani chvilku usínat na vavřínech jak jim to dneska příjemně ubíhá.

A co se mi na tom spinningu teda nezdá? Tak třeba nejsem vůbec přesvědčenej o tom, že to má nějakou skutečně konkrétní spojitost s cyklistickou výkonností. Loni jsem spinningoval jak blázen a když jsem pak na jaře vlezl na kolo, tak mi stejně málem upadly nohy. Prostě jiný svaly, jiný dejchání, jinej pohyb. Kdybych nespinningoval, tak by to asi bylo horší ale stejně to žádná liga nebyla. Tak teď teda beru spinning spíš jako takovou pěknou aerobní hodinovou aktivitu, u které se člověk alespoň pořádně zapotí, rozpumpuje a pokouká po děvčatech.

Taky se mi jako technicky založenému individuu nelíbí, že ty spinnery neukazujou třeba watty nebo ukazatel zátěže a každej jede s takovou zátěží kolik se mu líbí. Mě prostě vadí, že když instruktor řekne, že se pojede kopec a máme si přidat pořádně zátěž, že třeba nevím, kolik tam má on a kolik přesně si mám naložit já. Kdyby se to dalo nějak kvantifikovat a všichni měli podobně, tak by to hned dostalo jinou šťávu.

No a nakonec to nejbolestivější. A tou je hrozně omezená sada „triků“ co tam jdou provozovat. V podstatě je to jen rovinka v sedle, kopec v sedle, kopec ze sedla, skipping a jumpy. To se nějak prohází a šmitec. Muzika to moc neovlivňuje a mě to po takových šesti seancích už přestává bavit. To zlatý plavání, tam se může aspoň člověk potopit nebo zablbnout, ale tady?

Jo a ještě musím podotknout, že občas se dostaví nějakej specialista, co si půl roku nepral tričko a trenky a při hopsání ještě prdí takový ty tichý indiány, co zabíjej nejvíc a to pak teda třikrát fuj.

Tak jak to teda vidíte vy? Co je to tajemné, co vás zapálené spinningáře motivuje k tomu jet už po tisící kopec v sedle a pak hned skočit na running? Já už spinning beru spíš jako takové příjemné zpestření zimní přípravy než cílenou cyklistickou přípravu. A popravdě od toho ani nic kromě pořádně propoceného trička nečekám a po pár týdnech mě to už kolikrát nebaví. Ale to naštěstí už většinou přijde jaro a kolo venku a pivo na zahrádce. No už aby to bylo.