Konzumace Jizerek

Tak jsme se s kamarádem konečně dohodli na termínu a vyrazili do Bedřichova na letošní první běžky. Volba padla na pondělí 29.12. My bláhovci bláhoví jsme si mysleli, že v pondělí tam nikdo nebude a my si užijeme vylidněné stopy a zabruslíme si až do naprostého vyčerpání sil a vosku. To by ovšem nesměly být vánoční prázdniny a Jizerská padesátka v dohledu. Do Bedřichova jsme vyráželi před půl devátou a po silnější hodině jízdy jsme tam byli. Ale ouha, stejnej nápad jako my měla asi půlka republiky. Parkoviště v Bedřichově u stadionu bylo beznadějně obsazené a tak jsme museli zajet na to míň atraktivní horní parkoviště.

Nelenili jsme, rychle jsme se převlékli a šup na běžky a hýbat se, protože kosa byla hutná. Nicméně svítilo sluníčko a bylo příjemně. Po menších peripetiích jsme se doklouzali na Novou louku a tam jsme to mohli pořádně „rozbalit“ :-). No od prvního letošního běžkování jsem toho moc neočekával a spíš jsem si chtěl jen pěkně potrénovat než nahánět kilometry. Nicméně plán byl takovej, že dojedeme na Jizerku, tam se nadlábnem a pak hupky dupky zpátky a domů.

Ze začátku chvíli trvalo, než jsem si aspoň trochu srovnal techniku a bruslení začalo aspoň trochu vypadat jako bruslení, ale pak už to celkem šlo. Sníh byl pěkně přimrzlej a docela to jelo. Obsazené občerstvení na Hřebínku jsem nonšalantně minul s tím, že na Knajpě si to vynahradím ;-). Začal jsem zdolávat stoupání a pot ze mě tekl proudem. Kilák před Knajpou už jsem toho začínal mít dost a bylo potřeba urychleně doplnit energii. Slupnul jsem tyčku, loknul ledovýho ionťáku a hurá ke Knajpě. Tam bylo úplný boží nadělení. Lidí snad dvě stě. Fronta na čaj daleko před chatičku a odhadovaná doba čekání tak půl hodiny. No nedá se nic dělat. Teplej čaj jsem potřeboval jak sůl a tak jsem čekal. Mezitím jsem, jak jsem byl spocenej, perfektně vymrz a ani funkční prádlo z kosmických materiálů moc nepomohlo. Nemělo cenu čekat až na Smědavu, protože tam to bude určitě ještě horší. Nakonec jsem se k okýnku přeci jen probojoval, koupil čaj, kofolu a párek a opustila mě veškerá morálka na Jizerku. Tentokrát na Jizerku nedojedu. Upravená dohoda zněla, že kámoš pojede na Jizerku, já se budu prohánět po hřebeni a odpoledne se sejdem na Nové louce u občerstvení. Po Knajpě jsem si zajel zkontrolovat Smědavu, že tam bylo opravdu natřískáno. To teda bylo, to jsem ještě nezažil. Vydupal jsem to zpátky ke Knajpě, ještě chvíli jsem se projížděl nahoře, a když už jsem byl hotovej, zdeptanej z toho věčnýho objíždění někoho a propocenej na kost, tak jsem to přes Kristiánov vzal zpátky na Novou louku a čekal jsem na spolujezdce. Občerstvení na nové louce opět praskalo ve švech a v restauraci stáli lidi frontu na to, aby si mohli aspoň sednout ke stolu. No sekec mazec. Paradoxně odpoledne už asi všichni vysedávali u občerstvení, protože ve stopách bylo sympaticky volno.

Letošní první běžky jsme s konstatováním, že ty Jizerky jsou hroznej konzum, zakončili ve čtyři odpoledne a v půl šestý už jsem doma popíjel čaj. Poučení pro příště je následující. Pokud možno vyhnout se vánočním prázdninám. Vzít si do baťůžku kromě ionťáku i termosku s čajem. Dorazit do B. nejdýl v devět, aby bylo volné spodní parkoviště. Dneska se divím, že loni jsem to tam nikdy takhle nezažil a to jsem tam byl čtyřikrát. Ale zase ta doprava je bezkonkurenční. Za hodinu z baráku až ve stopě, to prostě nemá chybu. Tenhle víkend je v B. Jizerská 50, tak to nepřipadá v úvahu, ale 17.ledna vyrážíme zase, tak to snad bude lepší.